“Omezenost těla ve své vrženosti. Poznáváš myslí své tělo, určení těla se obstarávat, přibližuješ se k banalitě každodennosti fyziologických potřeb. Tělo je vtažené do systému produkce v komplexní dělbě práce, produkuje. Zbytečnost těl běží setrvačně, systém běží setrvačně. Tělo pracuje naprázdno, cítí protože musí, v izolovanosti produkuje na prázdno.” Nová práce Patos milosrdenství nižší jakosti spojuje figurativní a abstraktní rovinu těla, světa i člověka.

Phila Primus (1991) ve svých pracích, jež dosahují i značně velkých formátů, využívá formální postupy koláže a specifickou segmentací příznačně a pozoruhodně rozčleňuje vizuální pole jednotlivých děl. Dokáže skloubit i velmi odlišná měřítka a různost perspektiv a nechává tak v díle vyvstat různým rovinám bytí s jejich průniky, průhledy a vazbami. Vrstevnatost obrazu nezadržitelně expanduje směrem k plastičnosti.

www.philaprimus.com